Přírodopis-9

Tektonika

O tom, že se kontinenty pohybují, již byly dány zřejmé důkazy. Co je ale následkem těchto pohybů, co je provází a jedná se vždy o stejný proces? Jestliže se na jedné straně litosférické desky od sebe vzdalují, musí logicky jinde docházet k jejich vzájemnému střetu. Tyto procesy jsou pak doprovázeny řadou průvodních jevů, které jsou více či méně pozorovatelné, některé probíhají velmi zvolna, jiné mají až katastrofální následky. Vedle toho se desky nepohybují pouze ve směru horizontálním (globální desková tektonika) ale i ve směru vertikálním. Tento pohyb lze zaznamenat např. u těch částí pevnin, které byly pokryty ledovcem v době ledové a nyní, po jeho odtátí a tím odlehčení, se deska postupně zdvihá.
Pohyby litosférických desek tak mají za následek vznik nových částí pevnin (pevninotvorná činnost), nových pohoří (horotvorná činnost) a jsou doprovázeny vulkanickou a seismickou činností.
Na obrázcích jsou znázorněny jednotlivé typy pohybu litosférických desek.

1/ rozpínání – desky se od sebe vzdalují

Obě desky oceánské – při tomto pohybu vniká středooceánský hřbet. Jedná se o ohromné „jizvy“ v zemské kůře, kterými se na povrch dostává až z oblasti zemského pláště nová hmota – magma a vzniká nová zemská kůra. Materiál se postupně rozkládá na obě strany riftové zóny a tak nejmladší části leží nejblíže této zóně. V některých případech dosáhne hřbet až k hladině oceánu a pak vytváří ostrov či celé souostroví.

Obě desky pevninské – příkladem tohoto pohybu je systém Východoafrických příkopových propadlin na východě Afriky, které jsou z velké části vyplněny jezery. Obdobným příkladem tohoto pohybu je v minulosti odtržení dnešního poloostrova Přední Indie či ne tak vzdáleného Madagaskaru od Afriky, očekává se i postupné oddalování až roztržení východní části Afriky právě podél této zóny.

2/ subdukce a kolize litosférických desek

Subdukce– podjíždění jedné oceánské litosférické desky pod pevninskou. Vzhledem k tomu, že oceánská deska je mladší, tenčí a tím i ohebnější, podsouvá se ona pod pevninskou. Výsledek tohoto procesu je pak ovlivněn šíří pevninského šelfu. Ta určuje v jaké vzdálenosti od pevniny dochází k subdukci a tím i místo projevů tohoto pohybu Pevnina s rozsáhlou oblastí šelfu Vznikají ostrovní oblouky sopečného původu oddělené od pevniny okrajovými moři, subdukční zóna je pak lemována hlubokomořskými příkopy Pevnina s malou oblastí šelfu V tomto případě subdukční zóna se nachází bezprostředně u pevniny, kde se tvoří hlubokomořský příkop, ostatní tvary pak na vlastní pevnině, zejména se jedná o vznik pásemných pohoří z nasunutého materiálu a sopek.

Kolize dvou pevninských desek Vzhledem k tomu, že se střetávají desky stejných vlastností, nedochází k podjíždění, ale probíhá deformace okrajových částí desek. Výsledkem je vznik pohoří z nasunutého materiálu, který původně pokrýval dno mezi deskami na dně tzv. geosynklinály.

3/ smykový pohyb

Horizontální pohyb desek podél zlomové linie. Jedná se o pohyb při němž se desky od sebe nevzdalují, ale posouvají se podél zlomové linie - míjejí se. I tento typ pohybu je schopen vyvolat ničivé procesy, jako je zemětřesení. Příkladem tohoto procesu může být zlom San Andreas v Kalifornii.                         -lůca- zdroj:www.zatlanka.cz/vyukove-materialy/zemepis/litosfera_typy_pohybu_desek.html